Alois Krčmář - toto jméno Vám pravděpodobně, pokud nejste seznámen s historií Slatiny, nic neříká. Přesto je to jedna z nejvýznamnějších osobností historie naší obce. Působil na zdejší škole jako učitel a později řídící učitel, byl členem mnoha spolků, podílel se významnou měrou na společenském a kulturním životě obce a vynikal také svou uměleckou činností.
Narodil se 16. dubna 1887 v Bohousové. V rodné obci chodil do dvoutřídní obecné školy a od roku 1899 začal docházet do měšťanské školy v Žamberku. Po jejím ukončení nastoupil do učitelského ústavu v Hradci Králové, který ukončil roku 1907 složením maturitní zkoušky.
V září téhož roku nastoupil svou kantorskou dráhu. Jeho prvním působištěm byly Helvíkovice, kde se stal výpomocným učitelem. Již od 1. ledna 1908 nastoupil jako zatímní učitel v Jamném, ale to bylo jen do konce školního roku. Od září 1908 byl přeložen do Líšnice, kde učil do roku 1912.
Pan řídící od mládí rád kreslil a jeho touhu po výtvarném umění posilovali významní malíři, kteří náš kraj často navštěvovali. Proto se na jaře roku 1912 přihlásil do soukromé krajinářské školy Aloise Kalvody v Praze. Od okresní školní rady dostal k tomuto studiu svolení pod podmínkou, že si bude platit za sebe náhradní výpomocnou učitelskou sílu. V říjnu 1912 nastoupil na výtvarnou školu, kde byl do začátku války, kdy musel nastoupit jako záložní vojín 98. pěšího pluku.
Válku prožil na různých bojištích v Haliči, Srbsku a v Itálii. V Mladenovci, Pecce Ljuboviji a Šabaci. Na jaře 1917 byl ze Srbska odvolán a po absolvování důstojnické školy v Zomboru se dostal na italskou frontu, kde byl v červnu 1918 na Piavě raněn.
Po skončení války využil dovolené, kterou dostal na zotavenou po utrpěném zranění, k pokračování studia na výtvarné škole. Tam se seznámil s malířkou Julií Křížkovou, se kterou se roku 1924 oženil. Definitivní místo učitele ve Slatině získal již v roce 1910, ale učit zde začal až od roku 1919, kdy se stal také občanem naší obce.
Hned po příchodu se zapojil do veškerého kulturního dění v obci. V roce 1919 byl jedním ze zakladatelů TJ Sokol. Od počátku svého působení v obci pracoval v ochotnickém spolku jako herec, režisér, výtvarník i jako funkcionář. Pracoval také v dalších spolcích - ve Sboru dobrovolných hasičů jako vzdělavatel, v osvětové komisi, v Péči o mládež a v dalších institucích.
Když v červenci 1921 náhle zemřel Antonín Hynek, převzal do 1. dubna 1922 správu školy. Ten den nastoupil nový řídící učitel Josef Šporcr. Po jeho odchodu na odpočinek byl Alois Krčmář dne 31. července 1927 jmenován řídícím učitelem. Se správou školy převzal také funkci knihovníka obecní knihovny. V roce 1935 se stal kronikářem obce.
Za okupace byl pan řídící penzionován. K učitelskému povolání se vrátil znovu 1. listopadu 1945 a stal se ředitelem národní školy. Svou učitelskou službu skončil 31. července 1952.
Odchod do výslužby neznamenal konec jeho aktivit. Iniciativně se vrhnul do kulturního a spolkového života obce. V té době se snad neuskutečnila žádná akce, na které by se nepodílel. Byl jedním z hlavních organizátorů oslav 700 let založení obce v roce 1960 a po jejich skončení se stal zakladatelem obrazové galerie.
Dne 20. února 1961 byl ráno na cestě do knihovny Alois Krčmář stižen záchvatem mozkové mrtvice. V bezvědomí byl dovezen do rychnovské nemocnice, kde večer zemřel.